Představte si, že někdo zdědí po prarodičích rodinný dům na venkově a odstěhuje se z města, aby tam bydlel natrvalo. Zbaví se břemene v podobě městského bytu a pustí se do stavební rekonstrukce domu tak, aby tu bylo vše podle jeho představ. Stavební rekonstrukce bude částečně probíhat v interiéru, ale zčásti zasáhne i venkovní prostředí. Mimo jiné dojde i na instalaci nového oplocení poté, co to staré bude strženo a odvezeno jako odpad na patřičné místo. Kdybych v takovém domě bydlel a měl zahradní parcelu šikovně umístěnou tak, že by byl odtud parádní výhled do okolní krajiny, rozhodně bych neváhal s výstavbou pletivového plotu a dal mu přednost před jiným typem oplocení. A proč zrovna pletivový plot?
Nekazíte si výhled. Skrze drátěné pletivo je velmi dobře vidět a máte-li z domu výhled například k řece, k lesu nebo do údolí z horského svahu, byla by škoda stavět kolem zahrady kamennou či cihlovou zeď.
Zelené pletivo. K výstavbě plotu bych záměrně zvolil pletivo a sloupky v tmavě zelené barvě, neboť mi toto řešení připadá vhodné do přírodního prostředí. Tmavě zelená dle mého názoru lépe ladí s okolní přírodou.
Údržba plotu a ochrana proti korozi. Komponenty pro pletivové ploty se zhotovují z pozinkované oceli, která může být i potažená plastem. S plastem potaženým pletivem jsem se již setkal koncem devadesátých let, natahoval jsem pletivo na zadní část zahrady u rodinného domu, který patřil mé bývalé přítelkyni, a již v té době jsem to považoval za úžasnou věc.
Branka jako zadní vchod na pozemek. Rozhodně bych neváhal opatřit na zahradu i zahradní branku, kterou by bylo možno vstupovat kromě přední části zahrady i tou zadní, která by třeba směřovala k řece. Já osobně bych preferoval bydlení u některé z českých řek, jako je Sázava, Vltava, Otava, Berounka, Nežárka nebo Lužnice, abych se tu mohl plavit na kánoi. Stačilo by jen popadnout loď, přenést ji skrze branku k řece, a už bych se těšil na první záběry pádlem.
