Informační technologie bylo vždycky něco takového, co mě docela zajímalo. Nevěděla jsem ale, jak s tím zacházet. A protože jsem dostala počítač, když jsem byla ještě dítě. Teda skoro jako dítě. Bylo mi asi třináct let a musím říct, že jsem s počítačem vůbec neuměla zacházet. A i když jsem si přečetla návod, tak jsem z toho nebyla chytřejší. Psalo se tam něco o webech a informační technologii a taky něco o internetu. Internet jsem věděla, co je. Protože jsme měli ve škole počítač. A tam nám o internetu a o počítači něco málo řekli. Ovšem nám už neřekli nic o informační technologii. A tak jsem si řekla, že to asi je všechno jenom na mě. Protože moje maminka byla ze staré školy. A tak je jasné, že o počítači nic neví. Moje maminka mi sama od sebe řekla, že počítač umí jenom zapnout. A taky ho umím vypnout.
A tak jsem byla na to sama. Tatínek byl odstěhovaný daleko pryč v cizině. Takže jsem jiného pomocníka neměla a moji sourozenci byli oba dva byli o tři roky mladší. Tak jsem si řekla, že bych si měla zjistit nějaké informace o internetu a informačních technologií a také více informací o počítači obecně. Jenže jsem nevěděla, kde hledat.
A tak jsem poprosila mou paní učitelku ve škole na informatiku, aby mi s něčím pomohla. A byla jsem opravdu moc ráda, když mi moje paní učitelka se vším pomohla. Ona mi taky řekla, jak se pracuje s počítačem a s webem a taky co je informační technologie. A nyní asi za jeden měsíc jsem všechno lépe pochopila. Už jsem uměla zacházet lépe s počítačem, za což mohu vděčit pouze mé paní učitelce na informatiku. Je tomu už asi deset let, co jsem velmi dobře pochopila funkce počítače a jeho technologie. Všechno má svůj čas a postup, takže musím ale říct, že ne všechno bylo tak jednoduché, jak jsem si myslela. Navíc nyní pracuji doma s počítačem a moc mě to baví.
