Je to velmi zvláštní minerál, jeho vnitřní struktura by se dala přirovnat k pórovité hmotě s rozsáhlým záchytným prostorem pro usazeniny a nečistoty. Pouhý jeden gram této hmoty má schopnost vnitřními póry pokrýt zhruba 30 čtverečních metrů filtrační plochy. Anebo, chcete-li, jediná kávová lžička minerálu pokryje filtrační plochu o rozměrech fotbalového hřiště.
Zeolit do filtrace ale není jen obyčejná pórovitá houba. Molekulární struktura obsahuje chemicky aktivní prvky, které reagují s nežádoucími látkami obsaženými ve vodě. Způsobují to vápníkové, sodíkové a hořčíkové ionty. Slučují se např. s amoniakem, jehož stopová množství jsou ve vodě přítomná poměrně běžně. Amoniak obsahuje např. lidský pot, i po důkladném sprchování se neodstraní z pokožky úplně, navíc se do vody vylučuje průběžně. Doslova pohromou by mohly být pro bazény bez filtrace malé děti, které se do bazénu spontánně vymočí.
Ionty výše jmenovaných minerálů reagují s amoniakem a s jinými látkami procesem iontové výměny a spolu se schopností zachytit mechanické nečistoty je tak aktivní látka Clinoptilolite doslova ideálním prostředkem pro úpravu vody.
Zpětný proces regenerace
Tento materiál je skutečně avantgardním filtračním médiem. Jeho životnost ve filtračních patronách je přibližně dva roky a poté jej lze tzv. regenerovat. Provádí se to zpětnou iontovou výměnou, a to velice jednoduše. Filtrační náplň se nechá působit přes noc v 10 % solném roztoku, tedy na 10 litrů vody 1 kg kuchyňské soli. Po 12 hodinách ionty sodíku ze soli jednoduše vytěsní zadržované amoniakové ionty, a pak stačí jen filtr propláchnout vodou a znovu nasadit do provozu.
Po zkušenostech z praktického využití lze říci, že filtr se zeolitovou náplní odstraní i ty nejjemnější částečky nečistot. Absorbce amoniaku z bazénové vody má významný dopad i na naše zdraví, chemickou reakcí chlóru a amoniaku totiž ve vodě vznikají chlor-aminy, které nepříjemně páchnou, způsobují vysychání pokožky, a pálení očí.
